O perské kaligrafii s Thomasem Steinbachem

Tak jasně, jako by to bylo včera, si Thomas vzpomíná na den, když mu bylo 12 let a dostal se mu do rukou sáček s pistáciovými oříšky z Íránu. Na zadní straně sáčku objevil nápis v arabštině. Okouzlen krásou kaligrafického písma, strávil celé odpoledne kopírováním znaků. Thomas pak pokračoval ve studiu, objevování a "hraní si" s různými abecedami a typografií. Nakonec ho univerzitní studia přivedly až k perské kaligrafii, kterou se nyní zabývá už více než 16 let .

Těsně před ukončením svých vysokoškolských studií v oboru Evropské historie  se Thomasovi naskytla příležitost podniknout cestu do Střední Asie. Bylo to právě v srdci asijského kontinentu, kde se setkal s mysticismem v podobě, jakou dosud neznal. Zážitky jej ovlivnily natolik, že přerušil studium historie a začal znovu od nuly, tentokrát se orientoval na islámská a předislámská náboženství. Ve svém novém oboru se zaměřil na 12. století a šejka Ahmada Yassawu, který je znám tím, že zkombinoval šamanské tradice s muslimskými.

Súfijské ideje hrají v Thomasově kaligrafické práci velkou roli, věnuje se totiž výhradně psaní súfijských básní. "Když píšu báseň, objevím pokaždé něco nového sám o sobě," říká Thomas, "protože jsem vtažen do emocionální a intelektuální hloubky, kterou zde nacházím. Ale miluji také slovní hříčky a básně, které na první pohled nemají žádnou hloubku a nebo vypadají, že vlastně ani nedávají smysl!" Jedna z věcí, které na Rúmího poezii obdivuje, je melodičnost a rytmus, který je vytvářen zdánlivě nesmyslnými slabikami, které se ale používají při tzv. Sufi zikru neboli meditativním opakování jmen Boha.

..........

Autorka: Gabrielle Smith-Dluhá

Překlad do češtiny: Martina Kvapilová, Jaroslav Kvapil

 

ZPĚT na rozhovory